Loading...
Rekonstrukce2021-02-21T21:45:12+01:00

Projekt opravy kostela

CHARAKTERISTIKA PROJEKTU

Projekt registrační číslo CZ.06.3.33/0.0/0.0/16_059/0004598 Záchrana kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, barokní perly Vysočiny podpořený v rámci 52. výzvy IROP – REVITALIZACE VYBRANÝCH PAMÁTEK II. – Specifický cíl 3.1 – Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví

Cena projektu: 112 891 991 Kč
Příspěvek EU a SR: 94 916 056,10 Kč
Vlastní podíl: 17 975 935 Kč

Předmětem projektu je záchrana a obnova kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, barokní perly Vysočiny, která je neodmyslitelnou součástí panoramatu města.

Kostel sv. Markéty navazuje na sousední budovu zámku, se kterou je hmotově propojen a s níž tvoří jednotný urbanisticko-architektonický celek. Pro svou kulturně historickou hodnotu je kostel svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou chráněn jako součást národní kulturní památky Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, číslo rejstříku ÚSKP je 26383/7-2665.

Cílem projektu je celková obnova původního stavu unikátní raně barokní stavby kostela sv. Markéty, a to jak z hlediska stavebně technického, tak z hlediska architektonického. Ojedinělou částí stavby barokního kostela na Vysočině je celá krovová konstrukce kopule s dřevěnými ramenáty. Vyznačuje se raně barokním autentickým řemeslným zpracováním, které je mimořádně vzácné a unikátní. Nedílnou součástí této konstrukce je malířská výzdoba monumentální kopule chrámu svaté Markéty od Karla Františka Antonína Teppera, kterou objednal majitel jaroměřického zámku a mecenáš umění Jan Adam z Questenberka v roce 1737.

Projekt řeší současný havarijní stavebně-technický stav, ve kterém se památka nachází. Existuje riziko nenávratné ztráty na mimořádné interiérové nástropní fresce nesené unikátní dřevěnou konstrukcí kopule, na které se značně projevují destruktivní vady a poruchy. Pokud by se nepodařilo tuto stavbu opravit a zachránit, hrozí nebezpečí z prodlení s následkem urychlení destruktivních procesů pohybů dřevěných ramenátů a celé unikátní dřevěné kopule, které by vedlo ke zničení fresky. Tento proces by znamenal ztrátu autenticity a unikátní originality. Realizace projektu řeší obnovu památkových hodnot, exteriéru a interiéru kostela.

V rámci stavební části projektu bude řešena statika kostela, oprava historicky hodnotných stavebních konstrukcí (rozsáhlé poškození krovů kopule, poškození střešní krytiny nad oratořemi a bočními chodbami, a krovy věží), bude obnoven vnější plášť kostela a opraveny technicky degradované, případně materiálově či tvarově nevhodné novodobé povrchové úpravy stavebních konstrukcí. Stavební řešení zahrnuje také celkovou obnovu elektroinstalace, kompletní rekonstrukci systému vytápění a temperování, rekonstrukci vzduchotechnických zařízení a nové instalace vzduchotechnických rozvodů a rekonstrukci ZTI.

Zásadní restaurátorské práce v interiéru památky představuje restaurování nejcennější části památky, tedy ohrožené stropní fresky v kopuli kostela. Jedná se o restaurování unikátní historicky velmi cenné stropní fresky o rozloze cca 450 m2. Součástí restaurátorských prací v interiéru památky budou úpravy ploch stěn včetně vysprávek a nových doplňků omítek v lodi i v presbytáři. Restaurátorské práce v exteriéru památky zahrnují restaurování kamenných architektonických prvků kostela (kamenná vstupní ostění a voluty věží).

Realizací projektu dojde ke zvýšení ochrany a zabezpečení památky díky pořízení a instalaci nového poplachového zabezpečovacího a tísňového systému, nové detekce požáru a nového nouzového osvětlení. K zabezpečení památky přispěje také instalace turniketu při vstupu na vyhlídkovou jižní věž.

Při návrhu obnovy kostela byl kladen maximální důraz na odstranění veškerých dosavadních bariér a umožnění přístupu osobám ZTP do všech prostorů přízemí určených veřejnosti. I z tohoto důvodu jsou navrženy výměny veškerých podlahových konstrukcí přízemí a jejich uspořádání do jedné výškové úrovně. Nově zpřístupněná zahradní terasa bude mít ze stávajících prostorů kostela také bezbariérový přístup. V rámci stavebních a dispozičních úprav je navrženo i nové WC určené pro potřeby osob ZTP.

Navržená obnova kostela počítá s úpravou interiéru kostela a s novým využitím a zpřístupněním některých prostor pro veřejnost. Liturgickým účelům bude i nadále sloužit vlastní chrám s presbytářem. V severní oratoři v přízemí bude zřízena nová zákristie, doplněná o potřebné sociální zázemí. Původní zákristie v ose presbytáře bude obnovena v původní podobě a bude součástí rozšířené prohlídkové trasy. V severním ochozu v I. NP, severní chodbě a oratoři ve II. NP. bude vytvořena stálá expozice. Jižní ochoz v I. NP a přilehlá nově zpřístupněná a upravená zahradní terasa bude využita pro výstavní a multifunkční aktivity. Bude nově zpřístupněna jižní věž kostela jako vyhlídková věž, s nevšedním pohledem do celé zámecké barokní zahrady. Nově přístupné prostory rozšíří stávající prohlídkovou trasu kostela.

Partneři

Dokumenty k projektu

Historie


Farní kostel svaté Markéty
 byl vysvěcen v roce 1738. Stal se Janu Adamu Questenbergovi jakousi zámeckou kaplí. Vznikal téměř současně s barokní přestavbou zámku a na jeho vzniku se proto podíleli i stejní umělci. Hlavním stavitelem byl s největší pravděpodobností Jakub Prandtauer.

Kostel je klasicky východně situovaný. Na západní straně je široké průčelí spojující dvě diagonálně postavené hranolové věže. Severní zvonová věž byla vystavěna již roku 1732, ale v roce 1773 se její vrchní část zřítila. Věž již nebyla uvedena do původního stavu, roku 1782 byl kostel dokončen dostavbou jižní věže, do té doby dovedené pouze do prvního patra. Zvony v severní věži, až na zvon svatá Markéta z roku 1702, byly dvakrát zrekvírovány, proto v roce 1994 přibyl na novou ocelovou zvonovou konstrukci zvon sv. Václav, Panna Maria Pomocnice a umíráček svatý Josef.

Velmi důležitou osobou pro výzdobu celého kostela se stal vídeňský výtvarník, umělecký poradce Karla VI. a šlechty, Konrád Adolf von Albrecht. Kolem roku 1728 vypracoval úplný program na výzdobu chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích. Proto je celková koncepce kostela jednotná a tématicky vyvážená. Malířská i sochařská díla se navzájem doplňují a postupně gradují.

Chrám je centrální stavbou. Loď má tvar elipsy, jejíž délka je 20 m a šířka necelých 15 m, výška až k lucerně je 44 m. Obvod lodě kostela je rozdělen pilíři tak, že vytvářejí šest zaklenutých výklenků. Uprostřed jsou proti sobě dva větší oltáře zasvěcené Panně Marii a Pánu Ježíši. Oba oltářní obrazy od P. Innozenze Moscherosche představují disputace o Neposkvrněném početí Panny Marie a o Nejsvětější trojici. Dva zadní protilehlé oltáře jsou zasvěcené svatým Janům, Nepomuckému a Sarkandrovi. V předních rakvových relikviářích jsou voskové sochy, do nichž jsou vlepené ostatky svaté Reparaty a sv. Vincence. Ostatky světců z římských katakomb jsou oblečené do již zrestaurovaných dobových kostýmů. Na epištolní straně, před oltářem sv. Karla Boromejského je cínová křtitelnice kalichového tvaru, kterou vyrobil r. 1612 Lukáš z Jihlavy. Přízední kazatelnu pro dřívější jaroměřický kostel zhotovil r. 1689 rakouský řezbář Jan Joachim Litzendorfer (nebo Hitzendorfer). Na protější straně kazatelny je mariánský oltář s plastikou Panny Marie Immacullaty na zeměkouli. Oltář pochází ze zámecké kaple v Maříži.

V prvním patře kostela jsou čtyři zpěvácké chóry a vzadu jeden velký pro hudebníky. Na hlavním kůru jsou pneumatické varhany z roku 1974.

Loď kostela i presbytář jsou bohatě vyzdobeny freskami. Autorem freskové výzdoby lodi kostela i kopule je Karel František Tepper, oslavu svaté Markéty v presbytáři vytvořil F. A. Findt. Tento malíř je i autorem hlavního oltářního obrazu „Stvoření světla“. Před tímto obrazem se vznáší patronka kostela, svatá Markéta. Zlacený svatostánek kuželovitého tvaru je zdobený řezbami. Všechny oltáře v kostele lemují sochy světců, jejichž autorem je Kašpar Ober.

Kostel svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou byl postupně rekonstruován a interiér i částečně upraven pod vedením děkana Václava Küchlera od roku 1959.

Za vstupními dveřmi vzniklo v roce 1957 malé zádveří vytvořené Josefem Kapinusem. Na vnitřní velká vrata vyřezal čtyři evangelisty a traduje se, že jsou to portréty Otokara Březiny, Františka Bílka, Josefa Floriana a Jakuba Demla.

Před kostelem stojí sousoší svatých Cyrila a Metoděje od Josefa Axmana. Toto sousoší vzniklo jako projev vlastenectví za druhé světové války v roce 1943. Zasloužil se o něj P. Jan Podveský, finančně jej velkou měrou podpořil místní farník Antonín Hobza.

Přejít nahoru